Milníky designu – Cesta přes ikonické styly nábytku
Otevřete bránu do minulosti, který vás provede fascinujícím světem starožitného nábytku. Hledáte-li unikátní kousek s historií, poskytneme vám poutavý pohled na nejpopulárnější styly od gotiky a rokoka až po moderní éry jako Bauhaus a Mid-Century Modern. Náš průvodce designem vám pomůže rozhodnout se pro to pravé období, které osloví vaše estetické smysly. Objevte, jak se proměňoval vzhled nábytku od zdobných detailů gotiky až po strohou eleganci Bauhausu. Vaše cesta za exkluzivním starožitným nábytkem začíná právě zde!
Gotický styl (12. - 16. století)
Gotický styl je charakteristický vysokými a štíhlými tvary, různými zdobnými technikami a složitými ornamenty. Mezi ně patří ornamentální vrubořez s motivy jako jsou listy dubu nebo révy, poloplastická řezba zahrnující rostlinné, geometrické a figurální motivy, a malba s obrazy světců na sakrálním nábytku. Vykládání nábytku luxusními materiály, kolorování ornamentů a ornamentace látek patřily mezi běžné prvky. Kovové pásy, zdobené a zároveň pevné, byly výrazným prvkem a čalounění, charakterizováno volnými polštáři, které byly kladeny na sedáky židlí a křesel přidávalo pohodlí a estetiku. Typickým nábytkem této doby byly truhly, skříně, sedací nábytek, postele a stoly, přičemž každý z těchto kusů nábytku měl svou specifickou funkci a zdobení. Postele byly výrazným prvkem s baldachýnem a detailními drapériemi. Gotický nábytek byl často zdobený barvami, přičemž oblíbené byly odstíny červené, modré a zelené. Zpracování dřeva bylo důkladné, včetně povrchové úpravy fermeže a použití šelaku. Tato doba přinesla i první moření a barevné úpravy dubu, čímž vznikaly různé odstíny a efekty.
Rokoko (18. století)
Tento styl vznikl v 18. století a je charakteristický bohatými ornamenty, křivkami a asymetrií. Rokokový nábytek vyniká svou elegantní a lehkou konstrukcí, která zdůrazňuje křivky a harmonii forem. Materiály, jako palisandr, růžové dřevo a mahagon, přispívají k jeho luxusnímu vzhledu. Konstrukce je subtilní a precizní, s minimálními rozměry čepových spojů, což vyžadovalo zvýšenou ruční práci. Nábytek je mobilní díky prvním kolečkům, která snižují namáhání spojů při posunování.
Čalounění nábytku zdokonaluje barokní techniky s popruhovým plochým základem pro nesení váhy a hrubé odpružení. Výšivky a gobelínové vzory přinášejí nový prvek, zatímco mobilita na kolečkách je zřetelná inovací. Estetika nábytku se odlišuje asymetrií úponkovitých a květinových motivů, a objevují se reálné květinové prvky. Konstrukce je ladná, s křivkami vysokých noh a plynulým přechodem mezi různými částmi.
Dekorativní techniky, jako gesso, marketerie, lak a malba, přidávají nábytku další vrstvu elegance a bohatosti. Zlacení, často používané společně s řezbou a štukou, dominuje zdobení zámeckých interiérů. Celkový vzhled rokokového nábytku je lehký, přesto bohatý na detaily, s důrazem na estetiku a harmonii forem.
Historismus (19. století)
Historismus byl designový směr, který vzkvétal v 19. století, přičemž se inspiroval a odkazoval na různé historické styly a období. Tento styl se vyznačoval kombinací prvků z různých ér a jeho cílem bylo evokovat atmosféru minulosti.
Historismus si půjčoval prvky ze stylů jako gotika, renesance, baroko a rokoko. Nábytek byl často modelován po originálech z předchozích staletí. V historismu byl bohatě zdobený. Často obsahoval detailní řezby, sochařské prvky a ornamenty, které odkazovaly na daný historický styl.
Převládajícím materiálem bylo masivní dřevo, zejména dub, mahagon a ořech. Nábytek byl robustní a mohl mít mohutné postavy. Historismus přinesl návrat k luxusním prvkům. Nábytek byl často zdoben zlatem, stříbrem nebo byl pokrytý drahocennými materiály. Místnosti byly často zdobeny tapetami s bohatými vzory a texturami, které doplňovaly design nábytku.
Historismus byl také ovlivněn uměním a kulturou dané doby. Motivy z literatury, historie a mytologie se objevovaly na nábytku.
Viktoriánská éra (1837 - 1901)
Viktoriánská éra, která trvala přibližně od roku 1837 do roku 1901, byla obdobím výrazného a rozmanitého designu. Nábytek z té doby byl ovlivněn různými styly, včetně gotiky, renesance a exotických motivů inspirovaných koloniálními objevy. Byl často vyroben z bohatých dřev, jako je mahagon, ořech a dub a zdoben intarziemi a vyřezávanými detaily. Byl také obvykle velký, těžký a robustní. Silné nohy a masivní konstrukce byly běžné, stejně jako vyřezávané detaily a ornamenty s florálními motivy, přírodními obrazy a často i zvířecími motivy.
Tkaniny používané na viktoriánském nábytku byly často zdobeny bohatými vzory, jako jsou květiny, liány a další dekorativní prvky. Nábytek mohl mít oblý tvar a zakřivené linie, což dodávalo kusům graciózní a zdobné vzhledy. Pohodlnost byla klíčovým prvkem viktoriánského nábytku a proto byli sedáky a opěradla obvykle široké a plné, nabízející pohodlné sezení.
Viktoriánský nábytek kombinoval prvky různých stylů a období, včetně gotiky, renesance, čínského nebo indického designu. Byl často doplněn kovovými detaily, jako jsou kování, úchytky a ozdobné prvky s ornamentálními vzory. Tapety s bohatými vzory, které ladily s textiliemi a celkovým designem místnosti byli časté.
Art Nouveau (na přelomu 19. a 20. století)
Art Nouveau, často nazývaný jako modern style – byl populární na přelomu 19. a 20. století. Byl známý pro svůj organický a křivolaký design, který se snažil prolomit tradiční normy. Návrhy nábytku napodobovaly přírodní tvary, jako jsou rostliny, vlny a zakřivené formy. Základním prvkem byly organické a přírodní motivy – květy, listy, větve nebo oblaka. Těmito prvky byly zdobeny vyřezávané detaily a vzory.
Nábytek ve stylu Art Nouveau často využíval sklo a kov jako hlavní materiály. Kovové prvky bývají elegantně zakřivené, často napodobující přírodní tvary.
Designéři často vytvářeli abstraktní a umělecké ornamenty stylizované do přírodních motivů. Tyto ornamenty byly zakomponovány do nábytku ve formě vyřezávaných nebo reliéfních detailů. Používané barvy byly také velmi často inspirovány přírodou. Tmavší tóny se používali zejména pro vykreslení kontrastů.
Art Nouveau se často odchýlilo od symetrických designů předchozích období a upřednostňovalo asymetrii. Některé kusy nábytku mohly mít nepravidelné tvary a různé velikosti na každé straně. Nábytek byl vytvářen s důrazem na vysokou kvalitu řemeslného zpracování. Ruční práce, precizní vyřezávání a pozornost k detailům byly klíčovými prvky.
Art Nouveau byl revoluční v tom, že přinesl nový a odvážný pohled na design, který se vymezoval proti předešlým historickým stylům. Tento styl zdůrazňoval individualitu, kreativitu a harmonii s přírodou.
Art Deco (20. a 30. léta 20. století)
Vrchol popularity art deca byl v období mezi první a druhou světovou válkou, tedy ve 20. a 30. letech 20. století. Byl známý pro své přesné a geometrické tvary. Oblíbené byly prvky jako čtverce, obdélníky, kužely a kruhy, které byly využívány k vytváření vzorů a designových detailů. Art Deco zdůrazňoval luxus a bohatství, a proto byly často používány materiály jako dřevo s vysokým leskem, chrom, sklo, koženka a dokonce i exotické dřeviny.
Vertikální linie byly často zdůrazněny v designu nábytku. Vysoké skříně, sloupy a nohy nábytku měly tendenci být delší a vytvářet dojem elegance a vznešenosti. Art Deco používalo širokou škálu barev, včetně živých a kontrastních odstínů. Kombinace černé, bílé, zlaté, stříbrné, červené, modré a zelené byly častými volbami. Opakující se geometrické vzory, jako jsou chevrony, trojúhelníky a diagonální pruhy, byly běžnými dekoračními prvky na nábytku. Tyto vzory dodávaly nábytku dynamiku a moderní vzhled.
Nábytek Art Deco byl ovlivněn exotickými kulturami, zejména egyptským a africkým uměním. Používaly se motivy jako jsou sfingy, palmové listy a žirafy. Sklo a zrcadla byly často integrovány do designu nábytku, což vytvářelo dojem luxusu a prostoru. Skleněné vrstvy byly často zdobeny leptanými nebo rytými vzory.
Art Deco přineslo do designu nábytku moderní, odvážné a luxusní prvky, což bylo v souladu s duchem doby mezi dvěma válkami. Tento styl byl symbolizován elegancí, dekadencí a touhou po inovaci v designu.
Bauhaus (20. léta 20. století)
Vznikl v Německu ve 20. letech 20. století a klade důraz na jednoduché, funkční a moderní designové prvky, čisté linie a minimalismus. Funkcionalismus byl klíčovým prvkem designu v Bauhaus. Nábytek v Bauhaus stylu se vyznačoval čistými liniemi a jednoduchou geometrií. Ostré hranice, rovné linie a geometrické tvary byly běžné. Byl navrhován s důrazem na jeho praktické použití a funkcionalitu. Forma následovala funkci.
Minimalistický přístup byl klíčový pro Bauhaus design. Nábytek měl být jednoduchý, bez zbytečných ozdob a zdobných prvků. Méně bylo považováno za více. Materiály používané v nábytku byly často průmyslového původu, jako byl ocel, sklo a laminát. Tyto materiály byly využívány s cílem dosáhnout moderního a efektivního vzhledu.
Nábytek byl navrhován s ohledem na modularitu a flexibilitu. Bylo možné jednotlivé části kombinovat a přizpůsobovat podle potřeby. Nábytek často zdůrazňoval otevřenou konstrukci. Skříně a police měly často viditelné regály, což přispívalo k dojmu lehkosti a průhlednosti.
Barvami byly často používány neutrální tóny, jako bílá, černá a šedá. Občas byly do designu začleňovány i jasné primární barvy. Bauhaus zdůrazňoval experimentaci s novými materiály a technologiemi. To vedlo k používání nových průmyslových materiálů, jako například sklolaminátu.
I přesto, že Bauhaus zdůrazňoval funkcionalismus a minimalismus, pohodlí nebylo opomíjeno. Nábytek byl navrhován tak, aby byl nejen efektivní, ale také pohodlný.
Bauhaus styl ovlivnil moderní design a architekturu a jeho důraz na funkcionalitu a jednoduchost je stále patrný v současném designu.
Mid-Century Modern (50. a 60. léta 20. století)
Tento styl zaznamenal obrovskou popularitu v 50. a 60. letech 20. století, zejména v USA. Je charakterizován jednoduchým a funkčním designem, čistými liniemi a přírodními materiály.
Mid-century styl patří světě moderního designu právoplatně k těm nejkreativnějším, a to díky neotřelému kombinování prvků z různorodých dekád napříč 20. stoletím. V interiéru tak vedle sebe může stát jednoduchá moderní komoda i vintage křeslo po babičce.
Typickými materiály jsou kůže a masivní dřevo, které dodávají interiéru na autentičnosti o to víc, mají-li už něco odžito. Na druhou stranu do hry vstupují i moderní materiály jako chrom či plast.
MCM zdůrazňuje minimalismus a jednoduchost. Nábytek často nemá zbytečné ozdoby a zbytečné detaily.
Retro - období (50. a 60. léta 20. století
Retro styl odkazuje na designové prvky a trendy z období 50. a 60. let 20. století. Jedná se o revival a reinterpretaci estetiky a designu z předchozích ér. Retro nábytek často využívá výrazné a syté barvy. Převažují kombinace jako oranžová a hnědá, avokádově zelená, nebo výrazné odstíny modré.
Nábytek v retro stylu bývá často zdůrazněn kulatými tvary a zakřivenými liniemi. To může být vidět zejména u židlí, stolků a sedacího nábytku. Z materiálů jsou často využívány dřevo a plast, stoly a židle mohou mít povrchy z laminátu a plastové detaily.
Retro nábytek bývá často postavený na nožkách, což přidává lehký a vzdušný dojem. Tyto nožky mohou být zdobené ale častěji mají jednoduchý moderní design. Vzory na látkách a tapetách jsou častým prvkem retro designu. Květinové vzory, geometrické tvary a abstraktní motivy jsou zde běžné.
Funkčnost byla klíčovým prvkem retro designu. Nábytek byl navrhován s ohledem na praktičnost a pohodlí.
Retro osvětlení je výrazné a nápadné. Lustry s odvážnými tvary a barvami, lampy s plastovými stínidly nebo svítidla ve tvaru koule jsou běžné.
Některý retro nábytek může obsahovat popkulturní prvky, jako jsou loga, nápisy nebo ikonické symboly z dané doby.
